|
|
Osudy pošumavské šlechty po druhé světové válce
Zemanová, Nina ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Hořejš, Miloš (oponent)
Tato práce srovnává poválečné osudy tří šlechticů z oblasti šumavského podhůří. Prince Josefa Windischgrätze, Otomara šlechtice von Pelikána a Georga Heintschela šlechtice von Heinegg. Jedná se o šlechtice, kteří mají několik základních charakteristik společných. Kromě toho, že byli příslušnici šlechty, tak jejich mateřským jazykem byla němčina a všichni měli také podobně rozsáhlé pozemkové vlastnictví o velikosti několika set hektarů. Tyto pozemky se nacházely v nepříliš úrodné oblasti šumavského podhůří. Vzhledem k tomu, že byli všichni tři muži šlechtici, cítili se po roce 1918 být cizinci ve vlastním státě. Tento dojem byl ještě silnější na jejich šumavských velkostatcích, které se nacházely v dominantně českých oblastech s německou menšinou. Každý z těchto mužů na svou vykořeněnost reagoval jinak - Georg Heintschel se angažoval v rakouské Vlastenecké frontě a později vstoupil do NSDAP a byl velmi oddaným nacistickým předákem. Za to byl válce odsouzen k trestu smrti. Pelikán vkládal velké naděje do sudetoněmeckého hnutí a vstoupil do SdP a během tzv. druhé republiky do NSDAP, avšak už na začátku války začal své názory mírnit a nakonec využíval své postavení v nacistické hierarchii k pomoci lidem z okolí. V rámci této práce Pelikán figuruje jako příklad nejednoznačné kolaborace. Pelikánův poválečný soud...
|
|
|
Odsun a konfiskace majetku sudetských Němců na příkladu města Svitavy
Kuglerová, Kateřina ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Ve své bakalářské práci se snažím zjistit, jak ovlivnil odsun německého obyvatelstva a konfiskace jejich majetku národní hospodářství Československa a hospodářství ve městě Svitavy. Práce ukazuje jak došlo k odsunu Němců a kolik jich bylo evakuováno z ČSR a Svitav. Hlavním přínosem mé práce je zjištění, jak probíhala konfiskace, zavádění národních správ a znárodnění průmyslového majetku v nejvýkonnějších podnicích ve Svitavách, protože tato problematika nebyla souhrnně prozkoumána. A dále upozornění na to, kdo ze svitavských politických představitelů stál za zaváděním národních správ, podle jakých kritérií byly národní správy přidělovány a zda národní správci vykonávali svoji práci odpovědně.
|
|
| |
|
|
Převod majetku odsunutých Němců jako příklad procesu znárodnění v poválečném Československu
Pudilová, Pavlína ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Tématem této bakalářské práce je převod majetku odsunutých Němců jako příklad procesu znárodnění v poválečném Československu, konkrétně v letech 1945 ? 1948. Hlavním cílem je analyzovat a zhodnotit celkový proces převodu průmyslového majetku sudetoněmeckých obyvatel. Práce je zaměřená na převod průmyslových podniků, drobných živnostenských podniků, rodinných domků, parcel a dalšího majetku. Závěrem práce je zjištění, že na poválečnou podobu československého průmyslu a živností měla rozhodující vliv jednání o programu první poválečné vlády a následné schválení Košického vládního programu. Vláda, v níž rozhodující ministerská křesla obsadili komunisté, pak na základě programu připravila dekrety prezidenta republiky, které právně umožnily znárodnění a konfiskaci průmyslového majetku. Konfiskací německého majetku získal československý stát velké materiální hodnoty.
|
|
|
Majetkové přesuny v Československu v období 1945 ? 1948 a opatření vůči německé menšině
Jirásek, Ivan ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá majetkovými přesuny v Československu v období 1945 ? 1948 a poválečnými opatřeními vůči německé menšině na československém území. V první části práce je obecně popsáno období po 2. světové válce ve světě a v Československu. Otázce odsunu a retribučního zákonodárství je věnována druhá část. Ve třetí části jsou analyzována majetková opatření jako konfiskace majetku, pozemková reforma a znárodnění. Záměrem práce je podat souhrnný pohled na majetkové přesuny, poválečné hospodářské změny a opatření vůči německé menšině.
|
|
|
Znárodnění v Československu v letech 1945 - 1948
Kalinec, Tomáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o poválečných hospodářských poměrech v obnovené Československé republice a zaměřuje se na proces znárodnění uskutečněný v roce 1945. Československá poválečná ekonomika byla v obtížné situaci, neboť musela řešit celou řadu problémů. V ekonomické oblasti docházelo k posílení role státu, které vyústilo ve znárodnění klíčového průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ve znárodněném sektoru byly od počátku roku 1946 slučovány menší celky ve velké národní podniky, které se ale vyznačovaly vysokými režijními náklady, rozsáhlou administrativou, špatnou pracovní morálkou, fluktuací, nekvalifikovaným a nezkušeným vedením. Vytvořila se tak situace, kdy znárodněný průmysl zaostával za průmyslem soukromým. Cílem této práce je přiblížit a vysvětlit důvody, způsob a důsledky znárodnění v roce 1945.
|
host ::
RSS.